Zákoník práce v roce 2026: hlavní změny pro zaměstnance

Od 1. ledna 2026 se zároveň zvýšila minimální mzda a změnila pravidla podpory v nezaměstnanosti. Ne všechny novinky tedy pocházejí přímo ze zákoníku práce, ale pro zaměstnance mají praktický význam.

Při nástupu do práce nebo jejím ukončení je důležité kontrolovat nejen aktuální zákon, ale také vlastní pracovní smlouvu. Některá starší smluvní ujednání mohou ovlivnit například způsob počítání výpovědní doby.

Výpovědní doba se počítá jinak

Výpovědní doba standardně začíná dnem, kdy byla výpověď doručena druhé straně. Už se tedy automaticky nečeká na první den následujícího kalendářního měsíce.

Běžná výpovědní doba zůstává nejméně dva měsíce. Pokud například zaměstnanec dostane výpověď 12. září, standardně skončí pracovní poměr 12. listopadu.

U výpovědi z některých sankčních důvodů, například kvůli porušování pracovních povinností nebo nesplnění předpokladů pro výkon práce, činí výpovědní doba nejméně jeden měsíc.

Podrobný přehled změn zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Zkušební doba může být delší

Maximální zkušební doba byla prodloužena:

• na 4 měsíce u běžných zaměstnanců;
• na 8 měsíců u vedoucích zaměstnanců.

U pracovního poměru na dobu určitou nesmí zkušební doba přesáhnout polovinu sjednané délky pracovního poměru.

Zaměstnanec a zaměstnavatel mohou zkušební dobu během jejího trvání písemně prodloužit, pokud nepřekročí zákonné maximum. Nestačí však jednostranné rozhodnutí zaměstnavatele.

Silnější ochrana rodičů při návratu do práce

Zaměstnanec, který se vrátí z rodičovské dovolené před dosažením dvou let věku dítěte, má garantovaný návrat na původní práci a pracoviště.

Pokud původní práce skutečně zanikla nebo bylo pracoviště zrušeno, zaměstnavatel ho zařadí podle podmínek pracovní smlouvy.

Během rodičovské dovolené je navíc možné vykonávat u stejného zaměstnavatele stejný druh práce na DPP nebo DPČ. Aktuální pravidla pro rodiče shrnuje MPSV.

Náhrada při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání

Pokud zaměstnanec kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí dlouhodobě ztratí zdravotní způsobilost k dosavadní práci a pracovní poměr skončí z příslušného důvodu, může mít nárok na jednorázovou náhradu.

Její výše odpovídá dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Náhrada je financována ze zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele.

Volno při úmrtí a hledání nové práce

Pravidla pracovního volna se změnila také u důležitých životních situací. Při úmrtí nejbližších osob se stanovené pracovní volno poskytuje v celých dnech a navíc lze čerpat až pět dalších dnů neplaceného volna.

U hledání nového zaměstnání zůstává ve standardních případech rozsah až čtyři dny. Po jeho vyčerpání lze získat ještě až dva neplacené dny určené pro poradenské služby Úřadu práce.

Při skončení zaměstnání ze sankčních důvodů je rozsah volna na hledání práce nižší. Přesná pravidla vysvětluje Ministerstvo práce.

Minimální mzda v roce 2026

Od 1. ledna 2026 činí minimální mzda při stanovené pracovní době 40 hodin týdně 22 400 Kč měsíčně nebo 134,40 Kč za hodinu.

Minimální mzda se vztahuje také na DPP a DPČ. Pokud odměna po přepočtu zákonného minima nedosahuje, zaměstnavatel musí rozdíl doplatit. Aktuální částku potvrzuje oficiální přehled MPSV.

Vyšší podpora v nezaměstnanosti od roku 2026

Od ledna 2026 dostává uchazeč ve věku do 52 let včetně první dva měsíce podpory 80 % předchozího průměrného čistého výdělku, další dva měsíce 50 % a zbývající dobu 40 %.

U lidí starších 52 let trvají první dvě fáze po třech měsících. Podpůrčí doba je podle věku 5, 8 nebo 11 měsíců.

Zrušilo se také automatické snížení podpory pro člověka, který ukončil zaměstnání sám nebo dohodou bez vážného důvodu. Změny platné od roku 2026 shrnuje MPSV.

Nejdůležitější změny pro zaměstnance v roce 2026 se týkají výpovědních lhůt, delší zkušební doby a silnější ochrany rodičů. Před podpisem nové smlouvy nebo ukončením zaměstnání se vyplatí zkontrolovat aktuální zákonné podmínky i konkrétní ustanovení pracovní smlouvy.