AI pomohla odhalit „skrytý“ lidský protein: podílí se na výměně látek mezi buňkami
Vědci využili umělou inteligenci k hledání málo prozkoumaných proteinů v lidském těle a objevili neobvyklou funkci proteinu TM184C. Ukázalo se, že se podílí na vytváření mikroskopických spojení, prostřednictvím kterých si sousední buňky mohou vyměňovat látky i buněčné struktury.
Výzkum byl publikován v časopise Nature. Autoři se domnívají, že nový přístup může pomoci odhalovat dosud neznámé mechanismy lidské biologie a lépe zkoumat vznik některých onemocnění včetně rakoviny.
AI porovnala více než 214 milionů proteinů
Výzkumníci ze Sylvester Comprehensive Cancer Center při University of Miami využili AI nikoli k porovnávání genetických sekvencí, ale k hledání podobností mezi trojrozměrnými strukturami proteinů.
Systém analyzoval více než 214 milionů předpovězených proteinových struktur a identifikoval málo prozkoumané proteiny, jejichž tvary připomínají receptory z rodiny GPCR.
Co vědci zjistili o proteinu TM184C
Zvláštní pozornost upoutal protein TM184C. Experimenty ukázaly, že souvisí s tenkými strukturami propojujícími sousední buňky.
- těmito „mosty“ se mohou pohybovat vnitrobuněčné váčky;
- buňky si mohou vyměňovat metabolity a organely;
- spojením mohou procházet dokonce mitochondrie;
- TM184C souvisí také s regulací autofagie, tedy systému recyklace poškozených částí buňky.
Když vědci snížili množství TM184C, buňky vytvářely méně těchto spojení. To naznačuje, že protein má přímou úlohu v organizaci mezibuněčné výměny.
Proč může být objev důležitý pro výzkum rakoviny
Taková výměna může buňkám pomáhat přežít stres. U nádorových buněk, které často čelí nedostatku kyslíku a živin, by tato spojení mohla představovat další mechanismus přežití.
Studie publikovaná v Nature neznamená, že vědci objevili nový způsob léčby rakoviny. Ukazuje však, že analýza trojrozměrných struktur proteinů pomocí AI může odhalovat biologické mechanismy, které se tradičním porovnáváním genetických sekvencí hledají obtížně.
