Zpět na blog
Daně v Česku v roce 2026
Mzdy a výdajeKlára04.08.2026

Daně v Česku v roce 2026

Daně v Česku v roce 2026 se liší podle druhu příjmu, pracovního vztahu a daňového rezidentství. Zaměstnanci odvádějí daň a pojistné prostřednictvím zaměstnavatele, zatímco OSVČ většinu povinností řeší samostatně.

Mezi hlavní odvody patří daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění. Podnikatelé musí navíc sledovat minimální zálohy, podmínky paušálního režimu a obrat pro registraci k DPH.

Cizinci by měli ověřit také své daňové rezidentství, protože český daňový rezident zpravidla uvádí příjmy z Česka i ze zahraničí.

Daň ze mzdy v roce 2026

Základní sazba daně z příjmů fyzických osob činí 15 %. Na část měsíčního základu přesahující 146 901 Kč se vztahuje sazba 23 %. Vyšší sazba se používá pouze na částku nad tímto limitem.

Z hrubé mzdy zaměstnance se dále odvádí 7,1 % na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Zaměstnavatel platí další pojistné ze svých prostředků. Aktuální daňové sazby zveřejňuje Finanční správa a sazby sociálního pojištění Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Daňové slevy a zvýhodnění na děti

Základní sleva na poplatníka činí 30 840 Kč ročně, tedy 2 570 Kč měsíčně. Pro její průběžné uplatňování musí zaměstnanec podepsat prohlášení k dani, které může mít současně pouze u jednoho zaměstnavatele.

Daňové zvýhodnění na děti v roce 2026 činí:

  • 15 204 Kč ročně na první dítě;
  • 22 320 Kč na druhé dítě;
  • 27 840 Kč na třetí a každé další dítě.

Sleva na manžela nebo manželku činí 24 840 Kč ročně. Lze ji uplatnit, pokud manželé žijí ve společné domácnosti s dítětem mladším tří let a vlastní roční příjem druhého z manželů nepřesáhne 68 000 Kč. Podmínky shrnuje oficiální přehled pro rok 2026.

Kdo musí podat daňové přiznání

Zaměstnanec s jedním zaměstnavatelem nebo postupně navazujícími zaměstnavateli může často požádat posledního zaměstnavatele o roční zúčtování.

Daňové přiznání se obvykle podává při souběžné práci pro více zaměstnavatelů se zálohovou daní nebo pokud má zaměstnanec vedle mzdy další zdanitelné příjmy z podnikání, nájmu, kapitálu či ostatních činností vyšší než 20 000 Kč.

Obecná povinnost vzniká také při ročních zdanitelných příjmech nad 50 000 Kč nebo při vykázání daňové ztráty. Pravidla jsou uvedena na webu Finanční správy.

Přiznání za rok 2025 bylo nutné podat do 1. dubna 2026 v papírové podobě, do 4. května elektronicky nebo do 1. července prostřednictvím daňového poradce. Elektronické formuláře jsou dostupné na portálu MOJE daně.

Minimální zálohy OSVČ

Minimální záloha na zdravotní pojištění při hlavní samostatné činnosti činí v roce 2026 měsíčně 3 306 Kč.

Minimální sociální záloha činila od ledna do června 5 720 Kč. Od července 2026 byla snížena na 5 005 Kč. Pokud však OSVČ vyšla podle posledního přehledu vyšší záloha, pokračuje v placení vyšší částky. Změnu vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení.

OSVČ zdaňuje zisk, tedy rozdíl mezi příjmy a uznatelnými výdaji. Místo skutečných výdajů lze podle druhu činnosti využít výdajový paušál.

Paušální daň v roce 2026

Paušální režim spojuje daň z příjmů, sociální a zdravotní pojištění do jedné měsíční platby.

  • první pásmo: 9 984 Kč od ledna do června a 9 162 Kč od července;
  • druhé pásmo: 16 745 Kč měsíčně;
  • třetí pásmo: 27 139 Kč měsíčně.

Po snížení prvního pásma vznikl poplatníkům, kteří zaplatili všechny zálohy za první pololetí, přeplatek 4 932 Kč. Aktuální postup zveřejnila Finanční správa.

DPH a daňové rezidentství

Obrat pro povinnou registraci k DPH se sleduje za kalendářní rok. Po překročení 2 000 000 Kč se podnikatel zpravidla stává plátcem od začátku následujícího roku. Po překročení 2 536 500 Kč vzniká plátcovství následující den. Přihlášku je nutné podat do deseti pracovních dnů.

Daňovým rezidentem Česka je zpravidla člověk, který zde má stálý byt nebo se v zemi zdržuje alespoň 183 dní za kalendářní rok. Pokud může být rezidentem dvou zemí, rozhoduje příslušná smlouva o zamezení dvojího zdanění.

Nejdůležitější je rozlišit povinnosti zaměstnance a OSVČ, hlídat termíny a ověřit daňové rezidentství. U zahraničních příjmů nebo složitějšího podnikání je vhodné řešit konkrétní situaci s daňovým poradcem.